close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Červen 2012

Muž se změnil v ženu...a poté opět v muže

30. června 2012 v 23:46 | Tereza |  Přeměny
A sakra! :)
Zase jsem na to narazila náhodou, ale tohle je fakt něco!
Hlavně ten konec, kde je popisováno, jak se tento muž cítil jako žena a srovnává pocity obou pohlaví... ufff.
Trochu psycho. Trochu hodně pro mě...

Muž prodělal operaci pohlaví na ženu.. a poté ještě jednu operaci zpět na muže!


Obchodník Sam Hashimi se svou manželkou Trudi v r. 1990 předtím, než se stal designérkou Samanthou Kane

Buď žena po odhalení jeho tajemství přestane svému muži brát telefon, když jí volá nebo (pokud se nebojí, že ublíží jeho citům) ho vyhodí a rovnou řekne zničující: "Já chci skutečného muže!"

"Neexistuje nic, co bych si přál více, než se zamilovat a oženit. Je to jako bodnutí nožem do mého srdce pokaždé, když jsem odmítnut", říká Charles ještě před tím, než potkal svoji budoucí ženu Victorii.

"Trudi byla v mých očích dokonalá žena, ona byla láska mého života, ale byl jsem typický muž, který se soustředil příliš mnoho na práci a ne dost na svou rodinu. Myslel jsem, že když jsem jí dal pěkný dům a ona měla spoustu peněz na utrácení, že je šťastná, ale ona nebyla," říká Charles, který také přiznává několik milostných afér během manželství.
"Když mě opustila kvůli jinému muži, byl jsem naprosto zničený a náš rozchod byl opravdu těžký. Nemohl jsem vídat své děti, což mě ničilo. Byl jsem velmi úspěšný v budování svého portfolia nemovitostí, ale v době našeho rozchodu se ekonomika propadla a já jsem ztratil spoustu peněz v době recese. Jako muž jsem se cítil velmi ponížený."

(Pokračovní po kliknutí na celý článek)

Probudila ses v mé kůži

30. června 2012 v 21:13 | Tereza
Probudila ses v mé kůži.
Přivezla jsem ti malou na jeden den v týdnu.
Když jsem si pro ní přijela a malá se tě zeptala, jestli může zítra za tebou zase přijet, řekla jsem jí, že ne, že zítra budeme na zahradě.
Celý týden budeš zase čekat, až jí uvidíš.
My totiž budeme slavit svátek na zahradě a grilovat, jako dřív.
Ty tam nesmíš.
Já totiž razím pravidlo, že po rozvodu se exmanžel(ka) nestýká s mými rodiči.
Že ti chybí?
Že ti chybí malá?
Měla bys chodit častěji k psycholožce, aby ses s tím už konečně vypořádala.
Díváš se do zrcadla.
Pláčeš.
To není tvoje tělo.
Nemáš malou, nemáš manžela, nemáš svůj krásný život.
Nemáš prostě nic.
Jen šanci, že své tělo dostaneš jednou zpátky a k tomu ti dopomáhej ...možná bůh...nebo spíš lékaři...
Přijdeš do práce.
Všichni se ti smějou, že máš náušnice.
Nikdo ti nerozumí.
Tvůj partner na tebe kašle, protože se mu hnusíš víš?
Vadí mu, že se takhle oblékáš. A co by na to řekli lidi, kdyby vás spolu viděli? To se radši odstěhuj k mamce.
Bolí tě to.
Máš pár přátel, kterým to můžeš říct a kteří ti umí podat ruku.
Každou vteřinu, kterou si užíváš s malou, se snažíš prožít na sto procent. Nasáknout do sebe tu radost a to štěstí. A přesto každou vteřinu cítíš tu tíseň u srdce, že o ní večer zase přijdeš.
Tvého partnera to nezajímá.

Ale ne.

Takhle by se to nestalo, protože...

...pokud by ses ty probudila v mé kůži, pak bych se musela já probudit ve tvé...

A to by znamenalo, že všechno udělám jinak:

Probudila jsem se ve tvé kůži.
Dívám se do zrcadla a jsem šťastná.
Okamžitě sbírám všechny věci, co mám u mamky a spolu s malou se vracíme do našeho bytečku.
Nebudeme ho prodávat.
Jedu rychle pro tebe, abys mamce poděkovala, ale už nebude potřeba řešit, kde budeš bydlet.
Budeš přeci bydlet s námi!
Už dost přivážení a odvážení malé. My jsme přeci rodina!
Jo, musíme se rozvést, protože se chceš stát mužem, ale já ti pomůžu. Budu dokumentovat tvoji přeměnu. Budu s tebou chodit nakupovat klučičí věci a budu s tebou chodit venku. Kašlu totiž na lidi. Ty jsi pro nás nejdůležitější, tebe jsem si vzala a tebe miluji.
Chceš mě vzít za ruku? Miluješ mě pořád? Tak jo, vezmi mě za ni. Mě se sice líbí holky, ale ty jsi pro mě uvnitř pořád ty. A až se staneš klukem i zvenčí, nějak to uděláme, abychom byli šťastní. Nedovedu si představit, že bych tě kvůli tomuhle opustila! Nezasloužíš si to. Nemůžu tě v tom nechat samotnou. To není lítost, to je láska.
Po operaci pohlaví se o tebe budu starat. To zvládneme!
A malá bude šťastná, že nás má doma pohromadě.
Ve svém pokojíčku se svojí postýlkou a svými hračkami.
Budeme jezdit spolu na výlety, společně nakupovat.
Náš život bude ovlivňován tvou cestou, ale my tě milujeme takovou, jaká jsi. Nebo jaký jsi (když chceš být tím mužem.)
Tělesná schránka nemůže změnit to, co nosíš v srdci.
Spolu dobře zvládneme všechno finančně utáhnout.
A zase nám bude fajn na zahradě u vašich, protože i vaši tě podpoří. A moje rodina taky.
A nebude nám nic chybět.
To nás posílí.

Proč bych tě měla proboha vyhazovat z bytu??? Za to, že ses mi ukázala v pravém světle? Za to, že jsi mi řekla, kým doopravdy jsi? Že jsi našla tu odvahu a udělala to? Těší mě tvá upřímnost! Vážím si jí...
A máme spolu krásnou dcerku! Ona potřebuje nás a my zase jí.


Bože jak se mi teď ulevilo, když jsem tohle napsala. Tuhle utopii.
Jak málo stačí lidské psychice dát, aby byla "okecána" a uklidněna. Obyčejná představa. Pohádka.

Dnes tu byla skoro celý den malá. Užily jsme si spolu her na víly, ale i atrakce na městských slavnostech, kam jsme každý rok chodili jako rodina. I když pak bylo +34 stupňů, takže jsme byly rády doma v chládku. (Už se tak těším, až jednou půjdu v těch vedrech ven jen v krátkých letních šatičkách!!!! :) Přála jsem si, aby ten den neskončil...

Už mi jí manželka zase odvezla. Zítra chtěla malá taky přijít ale nemůže, protože sem přeci nebude jezdit každý den a budou na zahradě. (Jo, vím že bude na té zahradě šťastná a to mě uklidňuje, i když je mi bez ní smutno.)
Všimla si, že mám její fotku na stolku. Líbilo se jí to. "To aby ti nebylo smutno, když mě tu máš takhle viď? A vem si zase ty dlouhý vlasy a ty zlatý boty a budeme tančit!"

Čím víc jsem šťastná, tím těžší je to večer, když odjede.

Je to jako když se zamilujete do někoho, kdo bydlí hodně daleko a jezdíte za ním. Ale víte, že jednou nastane okamžik, kdy musíte zase odjet (do školy, do práce...)
Ten, kdo tyhle okamžiky prožil ví, jaké to je. Trhá vám srdce, když se vlak rozjíždí. Občas s vámi nastoupí do vlaku a jede aspoň ještě jednu zastávku. Občas taky schválně zmeškáte vlak. A pak druhý... a jedete tím posledním. Nebo radši rovnou ráno - a z vlaku rovnou do školy... Jste zoufalí, protože nechcete odjet.

Napadlo mě dnes, jak by bylo manželce, kdyby tu byla místo mě ona.
A došla jsem k závěru, že k tomu by právě nikdy nedošlo. Protože by pak všechno bylo jinak.

Stačí, aby vás ten druhý miloval.
V tom je všechno.
Nic víc nepotřebujete.

True colors

29. června 2012 v 21:38 | Tereza
Nechápu jednu věc.
Řeknete někomu, kým doopravdy jste a najednou ho už neuvidíte.
Jakobyste ho urazili nebo podrazili nebo já nevím, přitom jsem mu přeci nic neudělala?!
Nebo jakobych se snad já proměnila v nějakou obludu, se kterou už nikdo nikdy na celém světě nepromluví!
Navíc ještě tak rok budu vypadat podobně jako dosud, takže nikoho děsit nebudu - no a potom ("ach bože ta hrůza!") mi narostou prsa a vlasy a zjemní se mi tvář a budu nosit dámské oblečení i na veřejnosti! Hm, to jsou věci! Budu ženou! A s tou se nemůžeme bavit... Žena je obluda? Nebo já snad?

Doteď jste s ním trávili roky svého života, nikde nebyl žádný problém, zvykli jste si na sebe, rozuměli jste si a najednou je všechno jinak.

Nechápu proč.
Já jsem pořád já a on je pro mě pořád on.

A co jako? Tak budu žena! A to znamená, že už spolu nemůžeme mluvit? Nebo jíst u jednoho stolu???? Řešit kytky na zahradě?

Nerozumím tomu. Nevím proč to tak je.

Nemluvím teď o manželce, ale třeba o tchýni, tchánovi nebo švagrové. Taky se mi po nich stýská.
Ale to je rodina mojí manželky a tu já přeci nemůžu navštěvovat, protože to žádní rozvedení manželé nedělají (aby navštěvovali rodinu toho druhého), jak mě asi před měsícem poučovala manželka...

Dneska tam slaví svátek, ale já tam nejsem. Poprvé po 12ti letech.

Kolik bude ještě těch "poprvé" po 12ti letech?

A dá se na to vůbec zvyknout?


"Neboj se
ukázat jim své pravé barvy.
Vidím tvé pravé barvy
A proto tě miluji..."

Tuhle písničku miluje moje manželka, miluju jí já a miluje jí i naše malá.
Když jsme si jí pouštěli nahlas v autě, vždycky jí dcerka chtěla pustit znovu a znovu.
Z roku 1986. A pouštíme si jí v roce 2012!
26 let bere lidi po celém světě za srdce.

" N e b á l a__ j s e m__ s e.
U k á z a l a__ j s e m__ s v é__ p r a v é__ b a r v y.
V i d í__ m é__ p r a v é__ b a r v y
a__ p r o t o__ m ě__ n e m i l u j e . . . "

Cyndi Lauper - True Colors


You with the sad eyes ------- Ty s těma smutnýma očima
Don't be discouraged ------- Nenech se zastrašit
Though I realize it ------- Uvědomuji si
Hard to take courage ------- Jak těžké je vzít odvahu
In a world full of people ------- Ve světě plném lidí
You can lose sight of it all ------- Můžeš ztratit o všem přehled
And the darkness that's inside you ------- A temnota uvnitř tebe
Makes you feel so small ------- Zajistí, že se budeš cítit takhle malý.

But I see your true colors shining trought ------- Ale já vidím tvé skutečné barvy prosvítat
I see your true colors ------- Vidím tvé pravé barvy
And that's why I love you ------- A proto tě miluji
So don't be afraid ------- Tak se neboj
To let them show your true colors ------- Ukázat jim své pravé barvy
True colors are beautiful like a rainbow ------- Pravé barvy jsou krásné jako duha

Show me a smile then, ------- Ukaž mi úsměv
Don't be unhappy ------- Nebuď nešťastný
Can't remember when I ------- Nevzpomínám si
last saw you laughing ------- kdy jsem tě naposledy viděl se smát
If this world makes you crazy ------- Jestli z tohoto světa šílíš
And you've taken all you can bear ------- A naložil sis všechno, co můžeš unést
You call me up ------- Zavolej mi
Because you know I'll be there ------- Protože víš, že já tu budu.

Muži vymřou, tvrdí australská genetička

29. června 2012 v 15:22 | Tereza
Je to starší článek z r. 2009, ale zaujalo mě na něm, že existují na téhle planetě tvorové slepušky z východní Evropy, které se rozmnožují i bez chromozomu Y.

A předem se omlouvám všem biologickým ženám, které touží stát se muži. Nic proti vám! A také nic proti ženám, pro které muži znamenají hodně.
Mě se prostě ta představa bez mužů na světě tak trochu i líbí :) Proč někdo nenatočí nějaký film, jak by tohle dopadlo? :) Asi si teď proti sobě poštvu spoustu žen i mužů, ale já si svět bez mužů představit dokážu. Tedy kromě onoho rozmnožování... :) Nenapadá mě jediná věc, kterou by žena nezvládla! :)


Muži vymřou, tvrdí australská genetička
22. května 2009
Jsou muži na vymření? Jejich specifický chromozom Y, který určuje pohlaví mužů, se stále zkracuje. Jednou zmizí zcela a pak se muži přestanou zřejmě rodit, tvrdí australská genetička, profesorka Jennifer Gravesová.

Současníci se ale příliš vzrušovat nemusí. Eroze genu a jeho úplné vymizení přijde až za pět milionů let.

A profesorka Gravesová si myslí, že možná ani potom nemusí být osud mužů plně zpečetěn. Dívá se totiž na model některých hlodavců, kteří se stále rozmnožují kopulací dvou opačných pohlaví, přestože nemají vitální geny tvořící chromozom Y.

"Aby byl člověk mužem, musí mít chromozom Y. Před třemi stovkami milionů let měl chromozom Y asi čtrnáct set genů, dnes jich zůstalo jen pětačtyřicet. V tomto tempu to znamená, že geny chromozomu Y zcela zmizí za pět milionů let," uvedla Gravesová na konferenci v Irsku.

"Chromozom Y mizí a velkou otázkou zůstává, co se stane potom," dodala Gravesová, podle níž může mužské pohlaví vznikat na základě jiného principu.

Vylučuje však, že by se ženy rozmnožovaly přirozeně bez oplození.

"Lidé se nemohou rozmnožovat asexuálně jako někteří plazi, protože potřebují některé pro život důležité geny od mužů. Ale dobrou zprávou je, že některé druhy hlodavců, například slepušky z východní Evropy, nemají žádný chromozom Y. A přitom mají pořád dost zdravých samců. Funkci musel přijmout nějaký jiný gen a my bychom moc rádi tento gen odhalili," uvedla profesorka Gravesová z australské Canberry.


A na závěr tu máme jednu krásnou slepušku!
(Prostě takový příbuzný krtka.)
Tak jak to teda dělaj? :) To se mi zjistit nepodařilo, protože český web se o tom nezmiňuje, takže se budeme muset podívat na stránky v angličtině. I když oni to vlastně vědci ještě přesně nevědí!

Nové přeměny (trošku víc) + 1 svatba

28. června 2012 v 22:46 | Tereza |  Přeměny
Ještě se mi nechtělo hledat nové přeměny, ale narazila jsem na ně náhodou (přes profil někoho, kdo sledoval mé video :) a to se fakt nedalo to sem nedát. :)

Hned první je Brianna z USA a co je na ní zajímavého je to, že třetím rokem života jako žena se "vdala" a vzala si ženu (nevím, jestli se v USA mohou brát nebo jen "registrovat" jako u nás, ale je to hezké!) A hlavně - ta proměna v tak krásnou ženu...




Další je Cathy z Kanady a je jí 41 let:




Amber z USA:



A tady moc krásná Rakušanka Anna - 24 let:
(ženskou fotku jsem nepoužila přímo z odkazujícího videa, ale z jejího pozdějšího videa, protože se mi prostě líbila)



Dánsko, 26 let.
Jméno nikde nepíše ani ho na ostatních videích neříká, tak prostě jenom "Dánsko" :) A klučičích fotek tam moc nedala (neobvykle některé zařadila až ke konci), ale to nevadí, protože jako žena je krásná:


USA, 47 let... řekla bych, že vypadá mladší!


A proč se nenechat tetovat? :)
Misty, USA, 26 let.
Ta přeměna je v tomto případě skutečně neuvěřitelná. Nebýt toho tetování, tak si řeknu, že to nemůže být on(a) :)

(Pokračování po kliknutí na celý článek - je toho fakt hodně dneska :)

Jen do mě

28. června 2012 v 20:13 | Tereza
Proč já se vždycky nechám tak snadno srazit na zem?
Psala mi Nikita ze Znojma, že jí taky pořád někdo sráží na zem, ale že je bojovnice a přeci těm všem zabedněncům neudělá radost, aby se nezvedla! :) To se mi líbilo, jenže ono to není tak jednoduché.

Dneska jsem dostala perdu hned dvakrát.

Šla jsem do obchodu, kde pracuji, pro pár věcí. Všechno bylo v pohodě, dokud nevylezl můj kolega, který na mě hned vychrlil: "Tys tu byl včera a prej jsi byl zase nějak divně oblečenej. Jo a dneska už nemáš náušnice jo? Proč? Jo a prej jsi měl namalovaný...obočí nebo co..."

Přitom já chodím právě do obchodu, kde pracuju, v unisex kalhotách i tričku - ale vyloženě unisex! Tzn. opravdu pro muže i ženy, abych je neprovokovala, protože mi bylo jasné, že to tam neskousnou. A včera jsem tam byla pro krabici s náušnicema i namalovanýma očima - když já si připadám nenamalovaná strašně divně a nelíbí se mi to (ty nenamalované oči.)
Nedávno jsem koukala na pořad Sama doma, jak tam líčí a češou vždy jednu divačku, která tam musí dorazit nenalíčená a sama moderátorka prohlásila, jak to není hezké, když se žena nenalíčí, že ta tvář je pak taková "nahá". Jo. Přesně! Mám stejný pocit! Taky se mi nelíbí, když jsem nenalíčená. Jenže boooohuuužel já se malovat nesmím! To je nefér. Jakoby všem holkám zakázali se najednou z ničeho nic malovat :(

Náušnice jsem dnes odpoledne zrovna neměla, protože mě odvážela manželka domů, kde jsem balila balíky a jela na poštu a taky mě bolí trochu ucho, takže jsem ho chtěla nechat den odpočinout... no a oči jsem si výjimečně nemalovala, protože jsem měla odpoledne jet na dětské hry v MŠ naší dcerky, ale to nakonec odpadlo, protože byla promočená zahrada.

Něco jsem na kolegu zamumlala a šla si po svých, ale když jsem odcházela a platila ty věci, tak přiběhl a prohlásil: "No... dneska už aspoň vypadáš jako člověk!"

Řekla jsem mu: "Nech si to, ty... zvíře." Nenapadlo mě nic adekvátního k označení "ne-člověk", jakým jsem podle něj byla včera, přestože mě neviděl. Prý mu vedoucí hned volal, protože mě řešili. Ptali se mě včera, jestli mám už holku, když teď nejsem s manželkou. Řekla jsem, že nemám a hned začal vedoucí přemýšlet, jak by to bez manželky nedokázal, že už je zvyklý na ty večeře a tak. Protože on je zvyklý na večeře dvě. Ale né jakože po sobě, ale najednou! On si každý večer totiž může vybrat ze dvou jídel! Takovou má manželku! Takže jsem mu řekla, co mám jako dělat, žejo, když nemám na výběr. A hned jestli teda nemám aspoň chlapa! Na to jsem jim řekla, že chlapa nechci a vymýšleli další varianty, z nichž ta úplně poslední byla, že se chci nechat přeoperovat a budu lesba. Tak jsem jim to nevyvracela, smáli jsme se tomu všichni. Ať si to přeberou.

Když tam příště přijdu vyloženě hnusně mužsky oblečená, nejlépe neoholená a úplně super by bylo pěkně smradlavá, tak budu člověk. Ale jak se navoním, učešu, na uších se mi budou třpytit náušnice a budu mít namalované oči (nedej bože i ženské kalhoty nebo tričko!), tak jsem ne-člověk, nebo jak to nazývají nevím... rozhodně nejsem člověk.


Přijedu domů (do našeho krásného starého bytečku), tam si manželka balila pár věcí ke tchýni a za chvíli odjížděla a já tam byla sama s těma všema židličkama, na kterých seděla malá a koukala šťastně v princeznovských šatech na televizi, byl tam košíček, co s ním chodila jako nakupovat, v kočárku byl sáček od voňavého vanilkového cukru z doby, kdy jsme spolu pekly koláč a který jí tak voněl, že si ho chtěla schovat do kočárku... a byla tam takových věcí spousta! Malá byla všude! Slyšela jsem její smích a viděla, jak se jde krásně vykoupaná schoulit do postýlky, kde jí přečtu pohádku a ona mě prosí, abych tam ještě chvilku ležela, než usne... a povídaly jsme si...

Je mi z toho tak smutno :( Ještě, než manželka odešla, tak jsem jí to řekla, že mi chybí... oba dva. Že s tímhle nikdy nebudu souhlasit (s rozvodem, s odloučením od dcerky, s prodejem tohohle krásného bytu, který voní, který má slunce úplně všude z několika stran, do kterého jsme si přivezly malou Kačenku a ze kterého jsme měly kdysi takovou radost...).

Na to mi řekla, že moje psycholožka by mě měla zvát častěji. Že jednou za 14 dní je málo, protože jinak by byla tak schopná, že by se postarala o to, abych se s tím vším už smířila.

Bavili jsme se o tom, že byl moment, kdy jsem jí nabízela, že do té přeměny nejdu, že chci zpátky náš krásný život a že jsou lidé, kteří i se začátkem přeměny i během ní chtějí zase zpátky (opravdu jen zcela výjimečně, protože je to problém i pro metabolismus, který si zvyká na nové hormony), ale to okamžitě začala odmítat a místo toho, aby mluvila ke mě, mluvila k nějaké skupině osob, do které mám jako patřit... nebo spíš než osob nějakých bytostí... "Jo to vy takhle děláte jo? Že se chcete stát ženou, všude to rozhlásíte a pak se chcete vrátit? A proč jsi teda přede mnou chodil jako ženská? To sis měl rozmyslet dřív." A podobné výčitky a k tomu přidala zase pár urážek, jak jsem hnusná... tak jsem jí řekla, ať už radši jde.

A to mi ještě prohlásila, že je vidět, že to není vrozené (jako ten můj problém). Nechápu, jak na to přišla. Jo, moje manželka to musí přeci vědět nejlíp! :/

Taky bych byla víc v pohodě, kdybych měla malou u sebe každý den. A taky bych pak řekla manželce, když by si stěžovala, že se jí stýská: "Hele a neměla by tě ta psycholožka zvát častěji? Aby ses s tím jako smířila víš?" :/

A balila hodinu balíky a bylo mi na nic.

Mám zase vztek.

Ale hlavně je mi smutno, tak se tu zkouším z těch všech pocitů vypsat.

A už zase na truc se mi chce najt si holku, vzít si jí a mít s ní děti jako muž.
Blbost no, já vím. Ale uklidňuje mě ta představa, jakože vezmu manželce ten její údajně jediný důvod, proč se to všechno stalo a budu mít další šťastnou rodinu a uvidí, že to byla chyba tohle udělat.

Asi jsem pošahaná taky :)))

Ale vůbec nevím, jak se s tím mám jako smířit. To jde jo?


Chtěla bych být rorýsem, prohánět se v hejnech nad sídlištěm za úžasného nadšeného křiku z té vší radosti ze života a přistát na dlani Monice...
(Mončina dlaň i rorýsek na jejím balkóně)

Čekání na lásku

27. června 2012 v 20:28 | Tereza
V noci jsem zase nemohla usnout.
Stýská se mi po malé, ale i po manželce.
Došlo mi, jakou má oproti mě manželka výhodu, že se jí hnusím. Tím je to pro ní jednodušší, nemusí se na mě těšit, nemusí o mně přemýšlet, nemusí vzpomínat... je ráda, že se mnou není, (asi) je jí líp.

Kdyby se mi taky hnusila, tak by mi bylo rozhodně líp. Jenže bohužel no.

Za pár dní jedeme s malou do Prahy na kontrolu a já se na ten společný "výlet" jako dřív těším strašně moc, protože budeme spolu celý den. To zas bude noc potom :(

Potřebovala bych, aby se mi manželka taky zhnusila. Abych na ní kašlala, jako kašle ona na mě, abych jí nemusela psát smsky, když je mi smutno a byla mi ukradená, jako jsem já jí.

Z tohohle hlediska mi přijde, že tam, kde se dva totálně rozhádají a nejsou schopni se domluvit, jsou na tom vlastně psychicky lépe, protože ten fakt, že jeden druhého nesnáší jim umožňuje snáz začít nový život.

Je to dva dny, co jsem podepsala u notářky ty přiblbé papíry. Za podpisy jsme daly 504 Kč a na soudě za podání k rozvodu chtějí 2000 Kč - na tom jsem se ale narozdíl od těch podpisů podílet odmítla, protože já se rozvádět nechci.

U mě je všechno naopak oproti manželce.
Ona mě nenávidí, já jí miluju. Ona se mnou nechce žít, já s ní ano. Jenže to je dané tím, že já jsem pořád uvnitř já. Mění se jen moje vizáž.

Ale jedno pozitivum to má. Naše zákony neumožňují změnu pohlaví (operativně), pokud je osoba v manželském svazku a ačkoli to žádný zákon přímo nezakazuje, lékaři vyžadují před zákrokem doklad, že osoba je svobodná nebo rozvedená. Náš právní řád totiž jaksi neřeší a nepočítá s tím, že by manželka měla manželku! :) Tak to musí zachraňovat aspoň ti doktoři.

Napadlo mě, co by se stalo, kdybych úmyslně lhala, že jsem svobodná a přitom měla manželku? Jasně, že by to byl podvod, ale dá se to vůbec odhalit? Nejsem schopná lhát a navíc manželka mě přeci nechce, čímž mi to usnadňuje.

Kdy už konečně půjdeme všichni domů???



Včera se mi moc líbil komentář Anežky a děkuju jí tímto za něj.
Reagovala na článek, kde jsem přemýšlela o mých šancích na lásku (Olomouc - II. díl - zamilovaná Tereza):

"Terezko a Leonko, sedim tu vecer a prociam Terky blog. Porad premyslim, jestli reagovat, nebo ne a pak narazim na komentar Leonky, ktera pise presne to co si myslim. Jen s jednou jedinou veci nesouhlasim. Nemyslim, ze mas vic sanci na lasku jako Tom. Uz jen pro to, ze jak jsem popchopila, Tom nejsi. Na opravdou lasku mas sanci jen pokud budes opravdu tim, kym jsi. Pokud te nekdo zaujme tak, ze se ti rozbusi srdce, jak vis, ze to ten clovek neciti podobne, kdyz za nim (za ni) nepujdes a nezeptas se? Verim, ne vim, ze jsou lide na tehle planete, v tehle zemi, v tomhle kraji a skoro jiste i nekde v tvem meste, kteri jsou schopni te milovat takovou jaka jsi. Po pravde, me si prirostla k srdci po dvouch vecerech stravenych na tvem blogu. Sleduju tvuj pribeh a hrozne moc ti fandim. Nedokazu si predstavit, ze clovek jako to by nemel sanci na lasku. Proste nemozne! A to jsem te nikdy nepotkala.... Drzim palce, moc!"
Dnes jsem šla totiž pro něco do obchodu, kde pracuji a jak jsem vyšla (měla jsem sluchátka v uších, takže jsem byla zase v tom svém světě :), potkávala jsem holky, lidi, u k terých mě napadlo, že nejsem přeci jediná, kdo touží po lásce! Že tahle planeta je plná takových lidí! A nejen planeta, ale i tohle naše město! A některé holky se mi moc hezky usmívaly do očí a nespouštěly jsme vzájemně svůj pohled, dokud jsme se neminuly.

To se mi líbilo.

Došlo mi díky tomu komentáři, že v tomhle městě třeba může existovat někdo, kdo čeká na lásku stejně jako já. Jak jen to zjistit? :)

"Jsem těhotná...a můj muž se chce stát ženou" a "Moje máma byla mužem"

27. června 2012 v 0:55 | Tereza

Narazila jsem zase na zajímavé video: "Jsem těhotná...a můj manžel se chce stát ženou", kde dva mladí lidé řeší situaci, kdy ona je těhotná a on jí sdělí, že se chce stát ženou.
Řeší, jak přeměnu bude vnímat dítě, že ze své manželky tím pádem udělá lesbu a navíc manželka má také jedno tajemství a tím je psychická porucha trichotillomanie - chorobné vytrhávání vlasů (nevěděla jsem, že něco takového vůbec existuje!).
Manželka svého muže miluje a chce s ním být a na konci po narození syna to vypadá, že manžel už nechce být Brooke (jak se nazývá v ženské roli).
Ale její nahraná videa na youtube s pozdějším vydáním vypovídají o něčem jiném :)
Říkám to furt - nejde to zastavit! :)

Vždycky tak jako toužebně očekávám, že ten pár bude žít spolu i po přeměně a vychovávat své děti... a ono to vždycky nenastane...

Tentokrát z toho fotoromán dělat nebudu, protože bude zase jedna hodina v noci a já jdu do peřin :) Takže kdo umí aspoň trochu anglicky, může se podívat:

I'm Pregnant and... My Husband Wants to Become a Woman
(anglicky)






A pak jsem narazila ještě na jedno zajímavé video, jak se 12tiletá dívenka vypořádává s tím, že její maminka byla muž a nyní žije se ženou, která byla také mužem. A jak se zdá, není to pro ní vůbec jednoduché, protože říká, že chce, aby to skončilo. Druzí o jejích "rodičích" totiž říkají, že jsou "divní"...

Moje máma byla mužem
(anglický dokument s ruským dabingem)


Přemýšlím si o hledání práce

26. června 2012 v 23:20 | Tereza
Jo, tak tohle je téma, které mě děsí.
Jsem v situaci, kdy potřebuji práci. Je konec června a do konce července budu na neschopence a pak si můžu tak akorát vybrat ten měsíc dovolené, co mám v současném zaměstnání, které už ale nemůžu dělat, protože na to nemám fyzicky a konec.

Takže denně kontroluji volná místa a téměř každé tři dny na nějaké posílám svůj životopis, protože perfektně splňuji jejich požadavky a navíc jsou to místa, která mě lákají, protože jsem vždycky pracovala s lidmi (hlavně v oblasti lidských zdrojů, jak se tomu docela ošklivě takhle dnes říká) a tahle práce mě baví.

Ale začíná to být s prací dost kritické, takže píšu i na místa, o kterých si myslím, že by mě mohly bavit.
Bohužel (a fakt mě to mrzí) v tomhle městě není moc obchodů s oblečením, spodním prádlem nebo botama, takže mé vysněné zaměstnání v takovém obchodě nepřipadá v úvahu. Tam se ty prodavačky drží a já se tam zatím jaksi nevejdu.

Říkám si, že i na tom musím najít něco pozitivního a tím je plat. Místa, na která se teď hlásím jsou sice náročnější na přemýšlení, ale také lépe placená.

Mám asi 5 rozjednaných míst, kde přesně splňuji všechny požadavky.

Už v minulosti jsem ale také splňovala všechny požadavky a z důvodu velkého zájmu (jak mi napsali) jsem nebyla ani pozvána na výběrové řízení. A tak to samozřejmě zkouším dál.

Jenže musím brát v potaz ještě jednu věc - a tou je moje přeměna.

Načasovala jsem si to s hledáním práce naprosto nevhodně.
Nemám ještě ani neutrální jméno a nemohu tedy vystupovat jako žena.
Musím tedy do nové práce nastoupit jako muž.
A musí to být práce, ve které nebude problém ji později vykonávat jako žena!
A ve které nebudou zabedněnci, kteří s tím budou mít problém... :/

Trochu moc podmínek ne?

Děsí mě představa, že zas většinu týdne budu muset trávit jako muž.
A pak mě děsí představa, jak to tam budu muset všem oznámit - tu změnu mé image a taky všeho ostatního s tím souvisejícího... Jak jednoduché by bylo hledat práci už jako Tereza! No třeba k tomu taky jednou dojde.

Už tak je těžké najít v dnešní době práci a já si ještě vymyslím tohle.
Ale nemám na výběr.

A tak zatímco místa u počítače, ve skladu elektroniky nebo jako administrativní pracovnice ve sklářské firmě se dají v budoucnu akceptovat i pro ženu, představa že teď nastoupím jako personalista do firmy, kde je striktně vyžadováno společensky přijatelné oblečení (ženy kostým, společenské kalhoty nebo sukně a muži společenské kalhoty, košile a kravata), se mi bohužel příčí. Nesnesu kravatu ani pohled na sebe v košili a černých kalhotách...a ty boty! Ale je to nadstandartně placená práce. Taky půjdu domů s nadstandartně vyšťavenou hlavou... :/ Něco za něco.
Jako Tereza bych se v kostýmkách a sukních každý den v práci vyžívala! :) Ale hodí se to hovořit s klienty zrovna někde tak v polovině přeměny, kdy nejste ani muž ani žena? Nebo spíš: zvládnu to já? Nezalezlá a všem na očích? :)

Musím si ujasnit při hledání práce své priority.

Chtěla jsem takovou práci, kde nebudu až tak veřejně známá a potřebná. Kde se jako malá šedá myška budu moct pomalu a nenápadně proměňovat v princeznu. Ale jsou vůbec taková místa? No asi jo, když to zvládli i ostatní :)

Uvidíme, jaké budu mít štěstí.
Protože o tom je život. O štěstí.

Nečti to

24. června 2012 v 22:05 | Tereza
Nedá se to číst?
Tak to nečti!
Nechápu, proč sem teda chodíš.

Když si někdo zapálí cigaretu a smrdí mi pod nos, taky mu nelezu do dýmu a radši jdu pryč.

Já si to tu píšu pro sebe. Prdím na lidi (nemyslím tím ty, co jsou na mé straně). Vy jste se narodili v pohodě.
Proč to pořád řeším? Jsem snad Bůh nebo jasnovidec, abych to věděla?
Jasně, když se ráno probudím a zjistím, že v zrcadle je cizí tělo, které nechci, udělám si snídani a půjdu do práce. Takhle nějak si to představujete? Proč to řešit, žejo? Vůbec se z toho nezblázníte. Zajdete si přinejhorším k doktorovi, ten vám dá nové tělo a je to.

Nemůžu se zlobit.
Protože tohle nejde si představit.
Protože štěstí je nemuset to řešit a já vám to štěstí nechci brát.

Jestli se někomu hnusím, tak s tím musím počítat. Jak jsem řekla, hodně lidí ztratím... ale hodně lidí získám.

Pravděpodobně vás nikdy v životě už neuvidím.
Kromě manželky teda. Ale kdykoliv si budeme předávat malou, budu mít na hlavě papírový pytel s dírama neboj. A kdyby ti bylo ze mě fakt hodně šoufl, můžeš ho rovnou použít... a nezapomeň mi připomenout, jak se ti hnusím. Tohle hold budu muset překousnout, protože malou miluju. Jestli to ovšem překousne manželka. Třeba mi ji bude v budoucnu předávat její nový táta...

...chci zpátky do našeho malého strašného bytečku, do naší staré škodovky, pod náš stan... ...na mořské pobřeží, na hotelový pokoj, kde ti mažu záda... ...na zahradu s jahodama, na schody, na kterých stojíš a prosíš mě pohledem, abych na noc neodjížděl domů....

Buď si všichni zvykneme nebo...

...nevím.

Proč to zase čteš?
Je fakt, že nebýt vás, nemám proč psát, protože mě nic netrápí.
Já nic neřeším. To vy pořád něco řešíte.

Rozvod je jako mor.
Kdo s ním přijde do styku, ten onemocní.

Co říká Bible o změně pohlaví

24. června 2012 v 1:04 | Tereza
Nejsem věřící.
Ale narazila jsem na to na GotQuestions.org náhodou. Mají v titulku, že Bible má odpověď na všechno! :)
(ten překlad už teď fakt sama v jednu v noci nedávám, takže trochu pomohl google, takže pardon za nedostatky)

Co říká Bible o změně pohlaví
I když operace pohlaví nejsou konkrétně uvedeny v Písmu, je lidská sexualita popsána jasně. Začíná v Genesis: "I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je."(Genesis 1:27-28a).

Na šestý den stvoření Bůh stvořil lidi k obrazu svému. Verš 31 nám říká, že jeho tvorba byla výborná ve všech směrech. Abychom mohli říct, že změna pohlaví je vpořádku, je nutné říci, že když Bůh stvořil určité jedince, udělal chybu. Ti, kteří se rozhodli pro změnu pohlaví téměř vždy říkají to samé. "Byl jsem stvořen ženou, ale vložen v do mužského těla" nebo "jsem stvořen mužem, ale v ženském těle." To popírá to, co Bůh řekl o Jeho stvoření, že vše bylo dokonalé ve všech směrech. Bůh říká, že udělal muže muži a ženy ženami.

Co Bible říká o pohlavním styku se stejným pohlavím? Příběh dvou andělů, které navštívili Lota v Sodomě to objasňuje: "Připravil jídlo pro ně, pečený chleba bez kvasnic a jedli. Předtím, než šli spát, všichni muži z každé části města Sodomy -mladí i staří, obklíčili dům. Volali na Lota, "Kde jsou ti muži, kteří přišli k vám dnes večer? Přiveď je k nám tak, abychom mohli s nimi mít sex." Lot vyšel ven, aby s nimi setkal, zavřel dveře a řekl: "Ne, přátelé. Nedělejte tuhle zlou věc" (Genesis 19:3-7). Zbytek příběhu je, že Bůh zničil Sodomu a Gomoru pro jejich sexuální hříchy. Bůh řekl, že to byl zlé v Jeho očích.

Dokonce i ženy se obrátily proti přirozenému způsobu, jak mít sex a místo toho se oddávaly sexu s ostatními ženami. A muži, místo normálních sexuálních vztahů se ženami, hořeli touhou po sobě. Když odmítli uznat Boha, opustil je i jejich zlou mysl a nechal je dělat věci, které by nikdy neměly být udělány "(Římanům 1:21-28). Zde Bůh nazývá věci, které dělají muži s jinými muži jako hanebné, hnusné a ponižující. Proto, jak můžeme říci, že změna pohlaví je Boží vůle?

Písmo důsledně učí od začátku, že Bůh učinil, aby muži a ženy měly vztah s opačným pohlavím a byli plodní a zaplňovali zemi. I když člověk projde změnou pohlaví a stane se z něj žena v nějaké formě, je stále uvnitř mužem a nemá schopnost reprodukce. Pasáž Římanům ukazuje, že pokud muži touží po sobě, je to ostudná věc. Bůh dává sexuální nemorálnost na stejnou úroveň jako modlářství a není pro Boha přijatelné. Písmo také říká, že pokud si myslíte, že je to přijatelná praxe, věříte lži. Svět je plný lidí, kteří se domnívají, že vědí, čemu chtějí věřit a nebudou naslouchat každému, kdo jim neříká, co chtějí slyšet.

Jedno poslední Písmo: "Žena nesmí nosit pánské oblečení a muž nesmí nosit oblečení žen. Hospodin, tvůj Bůh, nenávidí lidi, kteří to dělají" (Deuteronomium 22:5). Ti, kteří podstoupí změnu pohlaví nemají jinou možnost, než nosit oblečení opačného pohlaví, což Bůh považuje za odporné. Bůh učinil muže jako muže a ženu jako ženu a on nedovolí žádné změny k jeho přetvoření, protože, jak řekl Bůh, je dokonalý ve všech směrech.

---------------------------------------------------------
Můj komentář:
Tak původně jsem to chtěla nechat "No Comment", ale chci k tomu říct, že tohle vysvětlení z Bible si protiřečí:
"Bůh učinil muže jako muže a ženu jako ženu." Však taky jo. Já jsem žena! Co je žena? To, kým jsem nebo to, jak vypadám? Bůh (čili podle Bible) stvořil můj mozek, mé ženské myšlení a jeho výtvor je tedy i ta část mozku, kde mám ženskou identitu. A pak mi taky stvořil pindíka. Tak to děkuju pěkně! Co teda stvořil? Muže nebo ženu? Já to nějak nechápu...

"Žena nesmí nosit pánské oblečení a muž nesmí nosit oblečení žen. Hospodin, tvůj Bůh, nenávidí lidi, kteří to dělaji". Správný překlad by asi měl být: "Žena nebude nositi oděvu mužského, aniž se obláčeti bude muž v roucho ženské, nebo ohavnost před Hospodinem Bohem tvým jest, kdožkoli činí to." Bible Kralická, Kniha Deuteronomium 22:5. (To tam fakt v té Bibli je! Hezky mezi ostatními verši, které považuji za docela hezké a lidské (no posuďte sami - dala jsem sem všechny verše z této knihy 22, že některé jsou opravdu důležité a lidé by se podle toho měli chovat i dnes a pomáhat si).
To jenom dokazuje, že už se s tím někdo i tehdy musel setkat... a že je to možná něco ještě z doby před Kristem. To je jasné, protože to neovlivníte ani si to nevymyslíte. Ale tenkrát se vykládalo všechno jako hřích. Ale i církev mění své závěry (Země, kterou také stvořil Bůh, už není placatá! :). Tak co takhle udělat další změnu?

Bible Kralická: Deuteronomium 22
1 Jestliže bys uzřel vola aneb dobytče bratra svého, an bloudí, nepomineš jich, ale přivedeš je až k bratru svému.
2 Byť pak nebyl blízký bratr tvůj a neznal bys ho, uvedeš je však do domu svého, a bude u tebe, dokudž by se po něm neptal bratr tvůj, a navrátíš mu je.
3 Tolikéž učiníš s oslem jeho, s oděvem jeho, také i se všelikou věcí ztracenou bratra svého, kteráž by mu zhynula; když bys ji nalezl, nepomineš jí.
4 Vida osla bratra svého aneb vola jeho pod břemenem ležící na cestě, nepomineš jich, ale i hned ho s ním pozdvihneš.
5 Žena nebude nositi oděvu mužského, aniž se obláčeti bude muž v roucho ženské, nebo ohavnost před Hospodinem Bohem tvým jest, kdožkoli činí to.
6 Když bys našel hnízdo ptačí před sebou na cestě, na jakémkoli stromu aneb na zemi, s mladými neb vejci, a matka seděla by na mladých aneb na vejcích: nevezmeš matky s mladými,
7 Ale hned pustíš matku a mladé vezmeš sobě, aby tobě dobře bylo, a abys prodlil dnů svých.
8 Když bys stavěl dům nový, udělej zabradla vůkol střechy své, abys neuvedl viny krve na dům svůj, když by kdo upadl s něho.
9 Neposeješ vinice své směsicí rozličného semene, aby nebyl poškvrněn užitek semene, kteréž jsi vsel, i ovoce vinice.
10 Nebudeš orati volem a oslem spolu.
11 Neoblečeš roucha z rozdílných věcí, z vlny a lnu setkaného.
12 Prýmy zděláš sobě na čtyřech rozích oděvu svého, jímž se odíváš.
13 Když by pojal někdo ženu, a všel by k ní, a potom měl by ji v nenávisti,
14 A dal by příčinu k řečem o ní, v zlou pověst ji obláčeje a mluvě: Ženu tuto vzal jsem, a všed k ní, nenalezl jsem jí pannou:
15 Tedy otec děvečky a matka její vezmouce přinesou znamení panenství děvečky k starším města svého k bráně.
16 A dí otec děvečky k starším: Dceru svou dal jsem muži tomuto za manželku, kterýž ji v nenávisti má.
17 A hle, sám příčinu dal řečem o ní, mluvě: Nenalezl jsem při dceři tvé panenství, a teď hle, znamení panenství dcery mé. I roztáhnou roucho to před staršími města.
18 Tedy starší města toho jmou muže a trestati ho budou,
19 A uloží jemu pokutu sto lotů stříbra, kteréž dají otci děvečky, proto že vynesl zlou pověst proti panně Izraelské. I bude ji míti za manželku, kteréž nebude moci propustiti po všecky dny své.
20 Jináč byla-li by pravá žaloba ta, a nebylo by nalezeno panenství při děvečce:
21 Tedy vyvedou děvečku ke dveřím otce jejího, a uházejí ji lidé města toho kamením, a umře; nebo dopustila se nešlechetnosti v Izraeli, smilnivši v domě otce svého. Tak odejmeš zlé z prostředku sebe.
22 Kdyby kdo postižen byl, že obýval s ženou manželkou cizí, tedy umrou oni oba dva, muž, kterýž obýval s tou ženou, i žena také; i odejmeš zlé z Izraele.
23 Byla-li by děvečka panna zasnoubená muži, a nalezna ji někdo v městě, obýval by s ní:
24 Vyvedete oba dva k bráně města toho, a uházíte je kamením, a umrou, děvečka, proto že nekřičela, jsuci v městě, a muž proto, že ponížil ženy bližního svého; a odejmeš zlé z prostředku svého.
25 Pakli na poli nalezl by muž děvečku zasnoubenou, a násilí jí učině, obýval by s ní: smrtí umře muž ten sám,
26 Děvečce pak nic neučiníš. Nedopustila se hříchu hodného smrti; nebo jakož povstává někdo proti bližnímu svému a morduje život jeho, tak i při této věci.
27 Na poli zajisté nalezl ji; křičela děvečka zasnoubená, a žádný tu nebyl, kdo by ji vysvobodil.
28 Jestliže by nalezl někdo děvečku pannu, kteráž by zasnoubena nebyla, a vezma ji, obýval by s ní, a byli by postiženi:
29 Tedy dá muž ten, kterýž by obýval s ní, otci děvečky padesáte stříbrných, a bude jeho manželka, protože ponížil jí; nebude moci jí propustiti po všecky dny své.
30 Nevezme žádný manželky otce svého, a neodkryje podolka otce svého.



To jsme pořád u toho samého problému, co teda jsem, když Bůh stvořil muže a ženu?
Napadá mě, že nejsem člověk... to je jediné vysvětlení...

No radši se do toho nebudu pouštět a jdu spát.
Jinak proti věřícím nikdy nic nemám. Tak, jako já nikomu nevnucuju svoji transsexualitu, oni mi zase nevnucují svoji víru. Jsme si kvit. Na člověku mě zajímá, jaké má charakterové vlastnosti, jestli je na něj spolehnutí a jestli mě nechce ublížit... je jedno, jestli je černý, bílý, modrý nebo Žid, Rus nebo gay. To na můj pohled na něj nemění.

A hurá! Tahle noc je aspoň díky tomu psaní zase o něco kratší! Už aby se rozednilo... Bojím se ulehnout do té tmy. Ne že bych se bála tmy, ale všechno mi tu v tu chvíli připadá tak neživé... jakoby se vytratil život...

A ještě jsem si nezvykla (a pravděpodobně nikdy nezvyknu) usínat nepřitisknutá k mojí manželce... zatímco ve vedlejším pokoji spokojeně oddechuje malá dcerka... :(

No jo, noc.
Už je to tady zas.
Potřebuju světlooooo! Pomoooc!

Dokument Discovery "Changing sexes - Male to Female" - fotoromán

24. června 2012 v 0:21 | Tereza
Do teď jste patřili celý život mezi většinu.
A najednou jste v menšině.
A myslíte na to, jak se asi musí cítit jiní lidé patřících do jiných menšin... jak to mají těžké a jak je celý jejich život poznamenán právě tím, že nezapadají do toho našeho společenského "normálu". Ať už to jsou etnické menšiny, postižení nebo osoby s jinou sexuální orientací... prostě ti, co se něčím odlišují od většiny.
Nikdy jste tu nechtěli být, ale najednou tu jste. A musíte se s tím poprat, protože jinak nemáte šanci žít spokojený život. Naštěstí ne všichni lidé na světě jsou zlí a proti menšinám...

Dneska tu sem dám fotoreportáž z jednoho dokumentu DISCOVERY o změně pohlaví.
Ten pořad trvá přes hodinu a protože ze z řecké televize, tak do 24 min. 30 sekundy tam mluví španělsky (to je přeci jasný, když je to z řecké tv! :)...ale ne... je to španělský dokument s řeckými titulky :) No tak z toho bych se asi zbláznila to překládat, ale naštěstí je Discovery tak fajn televize, že občas i v Řecku vysílá anglicky, takže od 24 m 30 s už to jede english. A přišlo mi to zajímavé, takže tady to je:

Jo a ještě jsem zapomněla. Jak jsem se tak dívala těch prvních 24 minut na ten španělský dokument... některé ženy po přeměně vypadaly dobře...ale... vždyť ony úplně kašlou na tréning svého ženského hlasu! To je hrozný! :) Taková hezká holka (většinou už starší) a jak promluvila, tak jsem si říkala, jak je to škoda, že se aspoň nesnaží ten hlas zjemnit... Četla jsem, že to vždycky jde nějak natrénovat, pokud ten biologický muž nemá zrovna opravdu hluboký baryton (mimochodem slovo baryton je z řečtiny :)

To video si můžete prohlédnout celé zde (ale nemusíte, protože já tu udělám výcuc :)
A pouštím to tu rovnou od 24 minuty 30 sekundy:



To jsou teda příběhy! :) To je lepší, než Esmeralda :)


Sean

Sean byl od malička deprimován svou ženskou stránkou ve svém těle. Neboť pro chlapce je v tomto věku opravdu těžké vyrovnat se s tím, že se touží chovat jako žena. A nedovedou si to vysvětlit.
Už od svých 11 let se začal doma potají převlékat do matčiných šatů.
"Převlékání bylo vždycky jednou možností, jak být sama sebou. Cítila jsem se pokaždé velmi dobře."






(Pokračování po kliknutí na celý článek - je to prostě dlouhý no! :) Ale úplný fotoromán!!! :) Něco jako kreslený Čtyřlístek :)

Ranní statistika + je toho víc + nové přeměny (jedna z ČR)

23. června 2012 v 10:26 | Tereza |  Přeměny
Konečně skončila noc.
Úplně bych tu tmu zrušila. A to byl před dvěma dny letní slunovrat, takže byla nejkratší noc v roce! Aspoň, že se brzo rozednívá...

Chtěla bych se jet podívat, jestli už dozrávají maliny. Máme jedno místo, kam jsme vždycky jezdili a vzala bych malou.

Dneska jsem poprvé vyzkoušela tekutou linku na oči na horní víčko! Mě to tou tužkou pořád nešlo, protože tam nenechávala po sobě žádnou čáru. Na dolní linku je to v pohodě, ale to horní tak lechtá! :)
A musím říct, že je to super, jak to krásně zvýrazní oko. Doteď jsem si dávala jenom řasenku a stíny a linku tužkou jen na dolní. Navíc to byl jen takový vzorek od Týnky od Znojma, abych si to vyzkoušela, takže teď už vím, že to jde. Jsem teda zvědavá, jak to půjde odlíčit, ale vynasnažím se :) A mám radost!

Jako já tu nechci strávit "mládí" psaním blogu :) Ale když ono je všude tolik zajímavého :)

A dneska ráno jsem se koukla, kolik má moje video o přeměně shlédnutí po 5. dnu od zveřejnění (už se to blíží k 1800, to je v průměru 360x denně a 15x za hodinu :) a taky mě zajímaly statistiky, kdo na to vlastně kouká.

77 % muži
23 % ženy
(i když já tu jsem na youtube taky jako žena :) Však taky žena jsem ne? :)

TOP TEN ZEMÍ
1. USA 628x (z toho nejvíce Kalifornie 78x)
2. Velká Británie 128x
3. Německo 91x
4. Francie 80x
5. Kanada 77x
6. Mexiko 69x
7. Itálie 64x
8. Česká republika 53x
9. Brazílie 45x
10. Španělsko 40x
.
.
40. Slovensko 4x

I ten jeden Island nebo Faerské ostrovy mě potěšily :)


No ale proč jsem původně chtěla napsat tenhle článek je to, že jak jsem se koukala na ty své statistiky, nabídlo mi to video o přeměně, kterou jsem ještě neviděla. Tak na to koukám... je mi to prostředí nějaké povědomé (jakože české). A pak to prostředí zdravotnické školy... vzpomněla jsem si, jak mi Týnka před půl rokem říkala, že k nim do školy na zdrávku ve Znojmě chodí slečna, která také prodělává přeměnu, jak jí to sluší a jak jí všichni berou úplně v pohodě a nemá s ničím ani s nikým problém... :)

Je to mladičká Nataša (Ruska žijící v Česku - ve Znojmě :) Video je z března 2012:


No samozřejmě že je to ona! :)
Já tak chtěla vědět, jak vypadá... a vypadá úžasně. Teď už je tedy na blond (z jejích posledních videí) a má svoje vlasy tak na mikádo, které si prodlužuje způsobem "clip-in", což byste nepoznali. Odkaz na její každodenní líčení do školy a na konci i přidání vlasů clip-in najdete tady.

Do toho prodloužení vlasů pomocí clip-in už mě Týnka taky lákala, protože to nosí a prý to vydrží třeba i rok a je to jako vlastní vlasy. Mě nadchlo, že to není poznat a že to není paruka, takže to nepadá, nepotí se v tom hlava...a je to navíc strašně krásný! Normálně se to prodává v různých e-shopech.

Jo a Nataša ještě píše, že je před HRT. Takže jsem jí napsala, jak to tedy vlastně s ní je a že jí vlastně už dávno znám :)


No a další přeměna je "Steven to Lily" z USA:


Takhle vypadá po pěti letech od prvního krůčku k přeměně.

Takže pět let!

A to je myslím všechno, co jsem po ránu potřebovala ze sebe vychrlit :)

No comment

22. června 2012 v 17:08 | Tereza

Děkuji, že vás mám!
Moni, Leni, Jani, sestřičko a mamčo.

Můj plán přeměny (moje představa)

22. června 2012 v 13:58 | Tereza
Uvědomila jsem si, jak dlouhá cesta je ještě přede mnou... Chtěla jsem říct, že jsem ještě neudělala ani první krok... ale ten už jsem udělala... a už jich bylo několik.
Ale čeká mě toho ještě tolik a jsem teprve na začátku! Tři čtyři roky něčeho, po čem toužím a co bude pro mě ale úplně nové, jiné, krásné... ale co je nové, toho se bojíme, protože to neznáme... (nemyslím život jako žena...ten už dávno znám a žiju ho :)

Svým způsobem ta přeměna je uskutečňována ze sociálních důvodů. Kvůli okolí! Aby nás akceptovalo. Takhle když jsem doma, jsem Terezou na plný úvazek. Pořád. 24 hodin denně. A to jsem já. Ale když se podívám do zrcadla je fakt, že bych chtěla i pro mou radost a sebevědomí (stejně jako to mají všechny ženy) vypadat víc žensky :) (postava, ramena, vousy)... a taky hlas! No a pak to tam dole trošku "upravit" :)

Tady je moje představa, co mě čeká a jak to vidím teď na úplném začátku, jakožto ještě téměř naprostý laik. Třeba jsou mé představy naivní... třeba... ale chci si to tu vypsat, abych za několik měsíců věděla, co bylo jinak a jak se mé představy lišily se skutečností. A možná to tu beru až moc hopem, jenže to proto, že se tak těším :)

A) 7/2012 - první návštěva u Hanky - první Den D
B) 1/2013 - šestá návštěva u Hanky a skupinová sezení (uff) :) (každý měsíc jedna návštěva)
C) 2/2013 - druhé vyšetření sexuologem MUDr. Weissem
D) 3/2013 - vyšetření endokrinologie, zda nemám zdravotní problémy a je možné nasadit hormony
E) 3/2013 - osmá návštěva u Hanky
F) 4/2013 - další podstoupení laserové epilace - odstranění všeho možného ochlupení
G) 4/2013 - nasazení hormonální substituční terapie!!! - druhý Den D
H) 4/2013 - změna jména na neutrální tvar i v osobních dokladech (rodné číslo ještě zůstává)
I) 8/2013 - ženou na plný úvazek (protože už vypadám víc jako žena :)
J) 9/2013 - návštěva foniatra - zvládnutí a cvičení ženského hlasu
K) 2/2014 - dvacátá návštěva u Hanky
L) 4/2014 - začínají na mě být opravdu viditelné ženské znaky
M) 5/2014 - cizí lidé už mě oslovují v ženském rodě :)
N) 12/2014 - sama se cítím při pohledu do zrcadla jako žena a vypadám tedy jako žena, okolí mě vnímá jako ženu
O) 12/2016 - operace pohlaví - třetí Den D
P) 1/2017 - změna jména z neutrálního na ženský tvar i v dokladech, dostávám nové ženské rodné číslo
Q) 2/2017 - přestávám psát tenhle blog :)
R) 2/2022 - vdávám se :)))

(u toho posledního bodu si dělám srandu)

Tak schválně, jaká bude skutečnost. Tenhle plán budu postupně doplňovat tím, jak se liší s realitou a budu upravovat datumy, vsouvat další procedury, o kterých ještě nevím :) nebo škrtat v plánu přebytečné mezníky, které nikdy nenastanou... bože to ne!!!! To se nesmí stát! A zrovna mi tu v internetovém chill-out rádiu hrají skladbu "The Dream Is Over"!
Kašlu na symboliku!!!!
Věřím v to.
Jsem o tom přesvědčená.
Žiju pro to.
Ale už chci mít jistotu, že se mi ten sen splní...
TOPlist