close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Paralelní světy

6. května 2020 v 10:42 | Tereza
Věříte v paralelní světy?
Ne?
Tak já vám jeden přináším. :)

Pokud by blog . cz zase bez vyrování tento blog vypnul, ale někomu strašně moc chyběl, jako mně, můžete si poznamenat následující adresu tohoto blogu ve světě, kde jsem však zcela sama sobě šéfkou a kde mi nikdo nic vypínat nebude:




Nemůžu to udělat klikatelné, protože v článcích nesmí být podezřelé odkazy. :-/ A můžu dýchat, jo?

V panice a značné časové tísni jsem na tuto novou adresu přesunula své články a postupně tam snad bude fungovat všechno, jako tady. To nejdůležitější (všechny články) tam jsou a obrázky v článcích postupně také zprovozním (až postupně pomine časová tíseň). (To slovní spojení se mi tak líbí, že ho teď pořád používám. "Časová tíseň". :D ) Ve skutečnosti ve značné časové tísni nejsem, ale vypadá to aspoň dramaticky.

Aktuálně tu je 998 článků, pod nimi jste napsali 11700 publikovatelných komentářů a ve článcích je 2200 obrázků. :)

A jen jsem ještě chtěla říct: Tento blog je moje dnes už 8leté děťátko. Nikdo mi ho uspávat bez mého vědomí nebude! Jasný! :) To vzkazuje jeho zuřivá máma. :D

Oba blogy (zde i tam) nechám fungovat paralelně.

A vám děkuji, že sem pořád ještě chodíte.
 


Komentáře

1 Alena Alena | E-mail | 8. května 2020 v 8:06 | Reagovat

To by již byl téměř trestný čin.Tato tvá dlouholetá práce se nesmí ztratit,je to odkaz nám všem :-)

2 Tereza Tereza | Web | 11. května 2020 v 7:51 | Reagovat

[1]: :D :D :D Alčooo!
Díky, rozesmála jsi mě.
Však jo, kdo mi sáhne na moje dítě, tomu urazím ruku! :D
Máma drsňačka

3 Šárka Šárka | 12. května 2020 v 13:08 | Reagovat

Pamatuji si dobře ty staré doby, kdy tvůj holčičí růžový blog začínal, a kdy nedlouho potom na několik měsíců "pěkně" zmodral, kdy jsi se snažila zařadit zpět do stáda a být zpátky tím správným klukem dle očekávání a požadavků společnosti, a kdy potom něčekaně zase nádherně po holčičkovsky zrůžověl a snad už navždy zůstane jen holčičkovsky růžový :-)

Mé první vážnější impulsy realizovat tranzici se datují do let 2008 až 2009, kdy jsem především pročítala net, vše co se týkalo trans lidí, změny pohlaví.
Psala jsem si, a občas i scházela, s různými trans lidmi, zjištovala jsem si informace (kterých ještě moc nebylo) co ta tranzice obnáší a jak je možné realizovat tranzici v naší zemi.
A kdy jsem se v tomto období poprvé odhodlala a odvažila a začínala jsem se strojit, oblékat, malovat jako holka, a vystupovat jako holka i na veřejnosti.
A potom v roce 2010, kdy už jsem se odhodlaně pustila do tranzice naplno, tak to byla pro mě nezapomenutelná doba. Byla to velmi zajímavá a přínosná poznání, a s odstupem doby bych i tvrdila, že vlastně jedny z nejkrásnějších momentů v mém životě :-)

4 Tereza Tereza | Web | 16. května 2020 v 7:43 | Reagovat

[3]: Ahoj Šárko,
moc ti děkuji za vzpomínku na něco, co i já považuju podobně za krásné, a taky za to, že ses o to tady podělila se mnou (s námi)! Někdy mám takovou chuť sebrat ty nejhezčí komentáře za celou historii tohoto blogu a udělat z toho jeden článek. Tenhle by tam měl taky své místo.

Můj na určitou dobu zmodralý blog (což jde poznat tím, že články z té doby jsou tu označené pod autorem "Tom") měl taky své místo, během kterého jsem si hezky přišla na to, že pro mě je cesta jen jedna... Tato. :)

5 Mladá Gráfová Mladá Gráfová | 17. května 2020 v 14:10 | Reagovat

Tak období, že se zkusíme opět “zařadit”, jsme asi měly každá... Nebo každá, která už měla něco odžito...
Já to zkoušela taky, ale prostě to nemělo valný smysl. Jakmile se jednou z matrixu odpojíme, už se vrátit nedá...

6 Nikol Nikol | E-mail | 23. května 2020 v 9:20 | Reagovat

Když to tak čtu musím ti poděkovat. Tvůj blog pro mě byl před 5ti lety jediný zdroj informací o transexualitě který jsem měla. Ale i tak mi trvalo celou tu dobu pochopit že nemůžu utíkat před tím kdo jsem. Ve 12ti ve mě ta jemná holčička umřela když jsem se zapřela, ale nikdo doopravdy nezmizí a ve 20ti jsem už dál nemohla a tvůj blog mi dost pomohl. Že se vrátit nejde jsem pochopila asi třetí měsíc v RLT kdy jsem  potřebovala někam jít a jako holka jsem se tam bála, řekla jsem si že tam teda půjdu jako kluk protože to bude "bezpečnější". Jenže když jsem znovu vyhrabala oblečení ze starého života a začala se do toho soukat udělalo se mi tak špatně že jsem prostě nemohla:D

7 Tereza Tereza | Web | 13. června 2020 v 21:32 | Reagovat

[6]: Nikol, děkuju za tvůj komentář. Tyhle pokusy o jednodušší život, které nám v hlavě po začátku RLT často mozek podsouvá je opravdu nejlepší poslechnout, udělat to (stylem "tak ze sebe radši zase uděláme toho kluka") a díky tomu zjistit, že je to pěkná blbost! :)

Jsem ráda, že jsi to takhle zvládla. Další důkaz, že to jde! Občas je to prostě boj sama se sebou, ale řekla bych, že ho nejde neprohrát.

A taky mám radost, že tenhle blog aspoň trochu někomu k něčemu pomohl.

Ať se ti daří!

8 Alena Alena | E-mail | 26. června 2020 v 14:21 | Reagovat

No já se jen potloukala ve svých myšlenkách žena či muž ale teď v období RLT návrat zpět ani zkoušet nebudu.Mám to tak silné že už jen představa zkoušet jít zpět mne vyloženě děsí :-)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist